120 × 100, olej na plátně)
Měla jsem sen. Ve snu jsem viděla růžovou panenku. Navíc byl Pink October… a tak jsem vzala barvy. Namíchala jsem růžovou, ale nemohla jsem chytit správný odstín. Mám ráda teplé barvy a to byl trochu problém. Moje olejové barvy ačkoliv jsem je míchala, tak nenamíchala 😅 Zas a znova jsem to opravovala a nakonec to vzdala. Vzala kraplak, barvu, kterou vím jak to dopadne. Moje barvy to nedaly, anebo daly? Každopádně růžová je, ale jinak 😅
Tato panenka je pro ženy. Pánové prominou, ani se nepokouším něco k tomu dodat. Jen slibuji, že ta další bude „drsnější“, protože i mně už ta růžová stačí. :))
Každý umělec by měl věnovat obrazu jen určitou dobu. Protože když se v tom začne mazat moc dlouho, ztratí to všechno i původní myšlenku.
Takže za mě hotovo.
Nemaluju realitu. Tu zvládne každý foťák. Zajímá mě to, co je pod povrchem – emoce, identita, jinakost. Moje obrazy nemusí být přesné. Někdy mohou působit trochu nemotorně, a právě v tom je pro mě ta zvláštní krása, odlišnost, kterou nemusím hledat.
Obrazy nám tu chrlí AI, ale těch obrázků je všude tolik, že už je jich moc. Jednoduchost, stopy štětce a kousek nedokonalosti, to je můj minimalismus, který mě baví víc než snaha o technickou krásu.
Mám pocit, že jednou se všechny ty dokonale uhlazené obrázky slijí v jednu velkou hromadu ničeho. Za to věci, které projdou rukama člověka, budou čím dál vzácnější. A proto si maluju po svém.
#ArtDittrich #PanenkyBezTváře #Olejomalba #PinkOktober #PořadovéČíslo32 #
